Historie monastýru

A pravoslavné církevní obce Vilémov

Vilémovská pravoslavná obec vznikala, podobně jako většina farností vladyky Gorazda, při formování církve československé. Při jejím organizování ve vedlejší obci Cholina v srpnu 1920 pomáhal bývalý římskokatolický kněz Josef Žídek z Chudobína. Ve Vilémově se k nové církvi přiklonila asi třetina všech obyvatel, věřící orientace pravoslavné patřili k cholinské farnosti. V Cholině z počátku příslušníci nové církve sloužili v římskokatolickém kostele. Odtud museli na základě rozhodnutí ze 17. Března 1922 odejít a začali sloužit bohoslužby v Cholinské Sokolovně. V kritickém roce 1924 se otec Deutsch, který zde působil, přiklonil k pravoslavné orientaci, vilémovští věřící jej následovali a on se stal ve Vilémově farářem. Ve Vilémově k bohoslužbám, sloužila jedna třída v místní škole. V roce 1927 bylo užívání školních místností pro bohoslužby zakázáno. Vilémovští tehdy získali prostor v sokolovně, ale ta musela být před bohoslužbami stále upravována. Na svátek Božího Těla 18. června 1930 Vilémov navštívil vladyka Gorazd. O svátku vladyka sloužil bohoslužby, zabýval se místními poměry, nabádal ke stavbě vlastního chrámu.

Právně církevní obec ve Vilémově vznikla po souhlasu státu rozhodnutím Zemského úřadu v Brně ze dne 15. Října 1930. Její obvod tvořily soudní okresy moravsko-třebovský, jevíčský, žitavský a plumlovský. Ze soudního okresu konického sem patřily obce Luká a Krakovec, ze soudního okresu litovelského Vilémov, Olmbramice, Cakov, Loučka a Bílsko. Samotná církevní obec byla zřízena na ustavujícím farním shromáždění 18. Ledna 1931 v místní sokolovně. V tomto roce bylo též rozhodnuto stavět vlastní chrám. Přípravné práce na stavbu jsou spojeny s příchodem nového otce Václava Zdražily. Svěcení základního kamene se konalo 20. září 1931. Bohoslužbu vedl a svěcení základního kamene provedl otec Rezek z Olomouce. 

Stavbu chrámu projektoval stavitel Eduar Brosinger ze Senice na Hané. Před zimou 1931 byla stavba pod střechou. Chrám byl dostavěn v srpnu následujícího roku. V neděli 7. Srpna 1932byl posvěcen nový zvon a začaly poslední přípravy na svěcení chrámu. V sobotu 13. srpna večer byla sloužena všenoční pobožnost a na druhý den proběhlo slavnostní svěcení chrámu zasvěcenému svátku Zesnutí přesvaté Bohorodice, které vykonal vladyka Gorazd.

Původní ikonostas, který je dnes umístěn v monastýrské vnitřní kapli, není dílem otce Kolomackého, jak se někdy soudí, ale byl pořízen na Podkarpatské Rusi. Vnitřní výzdoba freskami na stěnách chrámu je dílem otce Kolomackého, který na výzdobě pracoval na začátku okupace.

Na počátku devadesátých let minulého století byl péčí tehdejšího biskupa olomoucko-brněnského Kryštofa zbudován u vilémovského chrámu monastýr. Slavnostní posvěcení základního kamene proběhlo 15. června 1991 a vykonal je tehdejší arcibiskup pražský a metropolita českých zemí a Slovenska Dorotej. Nový monastýr, zasvěcený stejnému svátku jako chrám, byl slavnostně vysvěcen 18. září 1993.

Pro nový monastýr požádal vladyka Kryštof o vyslání několika monašek tehdejšího metropolitu moldavského a bukovinského Daniela. S jeho požehnáním přijelo z Rumunska na Moravu několik sester z moldavského monastýru Varatec. První matkou představenou byla matka Acachia, kterou později vystřídala matka Alexie. Po vzniku monastýru byl v roce 1996 původní chrámový ikonostas přestěhován do monastýrské kaple a nahrazen ikonostasem novým. Nový ikonostas spolu s kivotem, analojemi, a židlemi jsou prací rumunských řezbářů a darem rumunské církve. Ikony pro něj postupně napsaly vilémovské monašky.

V monastýru sídlila Pravoslavná akademie vladyky Gorazda Vilémov, která pod vedením Romana Jurigy v prostorách monastýru pořádala semináře, kurzy a přednášky s duchovní a ekologickou tématikou. V monastýru se také konaly různé kulturní akce, dětské tábory, setkání věřících, mládeže a handicapovaných dětí.